Tarp
Když jsem přišla zase ke koním, šla jsem se hned podívat na Dejvida, ale přišel šok! Místo Dejvida tam stál vysoký tmavý hnědák. Byl to Taurucep. Furioso a už jen když jsem se na něj podívala, tak mi na něm přišlo něco divnýho, jeho oči byly divný... Když přišel majitel, tak mi řekl, že je to jirčák (poloviční hřebec). S takovými koňmi jsem zkušenosti neměla. Když mi řekl, ať si na něj sednu, byla jsem celkem nadšená. Se mnou tam byla i moje sestra Radka, které se Tarp vůbec nelíbil. Konečně jsem se vyhoupla do sedla a zkoušela, jaký je. Měl pohodlný chody, když jsem ho naklusala a pak nacválala, měla jsem příjemný pocit, ale Dejvid to prostě nebyl. Když jsem tam přišla po týdnu i s mou sestrou, zase jsem si na něj sedla, ale bylo to divný. Tarp mi začal dělat ,,bordel", začal se mi stavět na zadní a vyhazovat, nevěděla jsem si rady... Sestra stála za ohradou a jen se koukala. Zajímavý bylo, že se Trap pokaždé postavil na zadní, když se sestra hejbla...? Bylo mi to divný, tak jsem z něj radši sesedla, prostě jsem se bála. Nechala jsem ho tedy v ohradě, ale to jsem neměla...přišel majitel a řekl, že ho teď nechytneme. Já mu řekla, že ho chytnem, ale to byl asi omyl...Tarp se proti nám začal rozbíhat a vypadal opravdu agresivně. To jsem opravdu ještě neviděla, aby se takhle kůň choval. Pak mi majitel řekl, že když ho dovezli, byl nadopovaný nějakými léky, aby byl klidný. To jsem se nestačila divit. S tímto koněm nemám žádný hezký zážitek. Stalo se mi ještě, že když jsem ho konečně držela za ohlávku, postavil se proti mě na zadní a hrábnul po mě...majitel ho ale odehnal, jinak nevím, co by mi udělal. Tarp byl prostě asi zklamaný z člověka, nebo neměl dobrou výchovu, a proto se z něj stal ,,zlý" kůň. Možná, kdybych s ním něco začala dělat v kruhové ohradě, tak by se změnil a já věřím, že by to šlo, ale neměla jsem tehdy odvahu. Dnes bych to ale změnila, bohužel je pozdě. Díky němu jsem si uvědomila, jak člověk může zkazit koně tím, že si ho nevšímá, nebo mu ubližuje. Tarp byl prodán bůhví kam a místo něj přišl zase nový kůň, IZABELA.
Komentáře
Přehled komentářů
mala som skúsenosť s podobným koníkom.Dlhé roky som sa chodila starať o koníky a celé gazdovstvo k jednému pánovi,bolo tam fajn a bolo nás tam viac báb, niektoré s koníkmi len začínali.Baby toho pána prehovorili aby kúpil ďalšieho koňa len tak pre nich na jazdenie a nejakú ľahšiu prácu na gazdovstve.Pán koňa kúpil bol to 5 ročný žrebec kríženec araba a hucula,keď sa bol na neho pozrieť podal koňovi jablko ten si ho zobral,vyzeral vtedy celkom fajn a bol kľudný,videl ho v menšej ohrade.problémy nastali až keď ho doniesol na gazdovstvo.Koník napádal nielen ľudí,ale aj iné kone a všetky zviertá.Tak ho dali do malej ohrady,kde stále napádal ľudí,keď mu prišli dať jedlo apitie,tak musel byť pripnutý z oboch strán tak aby sa nemohol otočiť,pretože nielenže hrýzol ale aj kopal a mušku mal teda presnú..inak ho to neobmedzovalo len sa nemohol človek otočiť zadkom...Nikto sa neodvážil k nemu poriadne chodiť nieto na neho sadnúť...až neskôr sme sa dozvedeli,že predchádzajúci majitelia koňa 5 rokov bili a stál v maštali po kolená v hnoji...Keď som prišla cez víkend domov,bývala som potom na intráku kvôli škole, tak som mu jednoducho pripla k maštalnej ohlávke pobokoch skobami zubadlo,s ujom sme ho vybrali z ohrady a nasadla som na neho..nemala som nič iné len to zubadlo na maštalnej ohlávke a oťaže v ruke..Koník mal krásne chody plavný,pohodlný cval..presne ako majú arabi..bolo to 5 plných víkendov krásneho jazdenia po okolí,po poliach a lúkach...mne tento koník neublížil ..vždy som k nemu prišla najprv som bola od neho ďalej len tak som tam sedela a pozerala sa na neho,potom som prišla bližšie rozprávala som sa s ním,dala mu jablko...trvalo to približne hodinu až potom sme šli jazdiť...raz šla na ňom von kamarátka...jazdila asi 10 minút,chcela aby prešiel z klusu do cvalu,šibla mu po zadku bičíkom,koník sa rozbehol z celej sily sa hodil o zem aj s ňou,rýchlo sa postavil a kým ona ešte ležala na zemi začal ju trhať ako pes.Pohadzoval si ju po poli ako handru...kamarátka si už nikdy neoblečie minisukňu..chytil ju za stehno na ktorm bude mať doživotne naňho pamiatku a dosť bolestivú,slabšie ju chytil za rameno...lekár jej musel strihať mäso na stehne aby tam mohol napchať hadičky kvôli hnisu,nemohla poriadne chodiť ešte mesiac,dva...Aj takéto prípady sa stávajú,keď niekto koníkom veľmi ublíži a môže trvať aj roky kým sa ich dôvera v ľudí obnoví...tento už ďalšiu šancu nedostal..nakoľko kamarátku takmer zmrzačil majiteľ ho predal na mäso.sSamozrejme až po sledovaní veterinárom či nemá náhodu besnotu..
Hmn...
(Nelís, 24. 2. 2007 16:30)Jenom jsem chtěla říct, že znám podobný případ. Kobylka jménem Daena. Krásná mladá. Když jsem jí viděla poprvé, málem mi oči vypadli. Ale neměla dobrou zkušenost s člověkem a navíc byla citlyvá. Když se asi ve 3,5 letech obsedala byla velice šikovná. Já jako tehdy začínající jezdec sem s ní klusala na lonži a snažila se s ní skamarádit. Po nějaké době přišla nová holka do stáje, zkušená jezdkyně. A s Daenkou nebyl zatím problém. Jednoho dne však byla daena nějaká nervózní a rozpačitá. Začlo to od té doby co tam nebyla již mnou zmiňovaná jezdkyně (Gabka). Když se po nějakém tom měsíci vrátila a přišla do výběhu, měla štěstí. Daenka která stála někde uprostřed si nás všimla a rozeběhla se proti nám. Udivilo mně ale, že neběžela na mne ale na Gabku. Někdy od té doby ji nemohl kromě její majtelky nikdo chytit. Kopala kousala a vyhrožovala. Ať se náš tým snažil jakkoliv, Daenku nešlo chytit. Dokonce pak napadala i holku kterou měla ráda a jindy by jí neublížila. Podle mně stačilo si jí vzít do kruhové ohrady na lonžce a zkusit přirozenou komunikaci. Bohužel, přem 6 měsíci byla prodána takže se již nic nezkusí. A chtěla bych také přinést varování. Daenka se svou krásnou malinkou dcerou (nemůžu si ale spomenout na jméno) byla prodána někam do čech. Ti co si jí odváželi vypadaly solidně. měli fotky krásných koní o kterých tvrdily že jsou jejich. Majtelce dali jak číslo tak e-mail a tak dále. Týden po tom co jsi ji odvezli se však neozvali. Nezvedají telefon, neodepisujou na e-mail. Trhá mi to srdce a proto chci abyjste své koně daváli jenom někomu o kom víte že se mu nic zlého nepřihodí.
Zajímavá zkušenost
(Leňule=)), 1. 2. 2007 21:01)četla jsem v knize o majiteli dvou koní jeden byl skvělý, ale s druhým si nevěděl rady nepomáhalo nic, tak tedy zkusil poslední možnost a zavolal psycholožce koní, která byla známá tím, že je dobrá, ta mu řekla ať jí dá toho koníka k telefonu a po té co si s ním několik hodin povídala, promluvila majiteli do duše, že se ho zeptala jestli má ještě jiného koně, a on že jo, a že mu taky ten koník s kterým mluvila ukousl kousek prstu, aniž by to odněkud věděla to zjistila, a nakonec mu pověděla, že koník ji taky pověděl, že žárlí na toho druhého, jelikož ho má raději, a že jestli ho takhle bude zlobit dál, že mu ukousne dlší prst, od té doby se mu majitel začal věnovat stejně a vše bylo jak má být=)), takže to dobře dopadlo
ahoj
( bambi31@azet.sk, 24. 6. 2010 21:28)